Zdravá výchova a smysluplné vzdělávání ve vztahu k médiím

Výzva

Asociace waldorfských škol České republiky
Evropské rady pro waldorfskou pedagogiku – ECSWE
Mezinárodní konference waldorfského hnutí – Haagský kruh
a Mezinárodní asociace waldorfských mateřských škol IASWECE

Digitální technologie se čím dál tím více prosazují v našem každodenním životě a zásadním způsobem ho také proměňují. To přináší nové společenské výzvy i ve sféře výchovy a vzdělávání. Úzké ekonomické zájmy však vedou k jednostranné diskuzi o vzdělávání potřebném pro zdravý a smysluplný život člověka v digitalizovaném světě.

Jen pedagogika plně zaměřená na vývoj dítěte umožňuje člověku rozvinout takové tvůrčí schopnosti a dovednosti, které v dospělosti využije pro smysluplný a zdravý rozvoj světa budoucnosti.

Proto vyzýváme, aby veškeré relevantní strategické dokumenty ve sféře výchovy a vzdělávání sledovaly a postupně naplňovaly tyto cíle:

1. Ekonomické zájmy nesmí a nebudou určovat podobu školství.

2. Zdravé školní vzdělávání se orientuje na vývoj dítěte; předpokladem takového školství jsou všestranné zkušenosti běžného života, které nepotřebují zprostředkování digitálními technologiemi.

3. Cílem vzdělávání je člověk svéprávně zacházející s médii; tohoto cíle může být dosaženo jen metodami zaměřenými na zdravý a smysluplný rozvoj dítěte.

4. Odpovědná mediální výchova si všímá i rizik při používání elektronických médií, snaží se je minimalizovat a zároveň se snaží posílit dítě prostřednictvím mediální výchovy natolik, aby dokázalo mít tato rizika pod kontrolou.

5. Mediální výchova, vycházející z poznatků o vývoji člověka, nejprve posiluje relevantní sociální a intelektuální schopnosti dítěte pomocí skutečných činností (nepřímá mediální výchova) a na nich potom buduje schopnost zdravého zacházení s médii (přímá mediální výchova).

6. Kurikulum mediální výchovy, které se zaměřuje na vývojové úkoly a pokroky dítěte, klade v mateřské škole a na prvním stupni základní školy hlavní důraz především na reálné primární zkušenosti s ovládáním analogových médií - například písma. A na tomto základu se pak v pozdějších ročnících vybuduje aktivní mediální práce s digitálními přístroji.

7. V demokratické společnosti je úplnou samozřejmostí, že mateřské školy a základní školy mají co největší možnou svobodu při rozhodování o svém pojetí předškolní a školní výchovy i výuky. A proto je třeba na odpovídající úrovni zajistit, aby tato vzdělávací zařízení – a jejich prostřednictvím také rodičovská veřejnost – měla právo volby i v oblasti mediální výchovy a byla jim ponechána možnost pracovat v prvních letech s analogovými médii.
    

1. Ekonomické zájmy nesmí a nebudou určovat podobu školství.

Současný vývoj digitálních technologií jde obrovskou rychlostí kupředu a nadále bude podstatně proměňovat náš všední život i zaměstnání. I školy budou muset vyhodnotit tento vývoj. Aktuální diskuze k tomuto tématu jsou však zkreslovány ekonomickými zájmy. Hospodářství a jeho prostřednictvím působící politika vnucují školám užívání digitálních přístrojů ve výuce pod heslem „digitální výchova“. Ve výuce se mají plošně využívat chytré telefony a tablety s bezdrátovým připojením. Přitom nejsou vůbec brány v potaz ani tělesné, ani duševní vývojové potřeby a možnosti dětí; místo toho se ve školských zařízeních ukvapeně vzdáváme prostředí chráněného před nekontrolovaným působením elektronických médií.

2. Zdravé školní vzdělávání se orientuje na vývoj dítěte; předpokladem takového školství jsou všestranné zkušenosti běžného života, které nepotřebují zprostředkování digitálními technologiemi.

Pro vzdělávání, které se orientuje na člověka, je zásadním měřítkem jeho tělesný a duševní vývoj. Až do osmého roku života dítě rozvíjí svou tělesnost. V tomto prvním období vývoje dítěte jsou nejdůležitějšími úkoly rozvoj hrubé a jemné motoriky, rozvoj řeči, smyslů a smyslového vnímání. Postupné ovládání těla je doprovázeno vývojem mozku. Zdravý vývoj mozku proto vyžaduje mnohostranné životní zkušenosti, prožívané všemi smysly, a aktivní pracovní činnosti.

Na začátku školní docházky stojí v popředí rozvoj kulturně specifických „analogových“ (tedy nedigitalizovaných) dovedností, jako jsou čtení a psaní. Teprve ve dvanácti letech dozrává přední mozek, který člověku umožňuje ovládat vnější i vnitřní podněty a formovat svůj vlastní úsudek. Je tedy pedagogicky smysluplné, abychom teprve v tomto věku dítě postupně přiváděli k hlubšímu porozumění digitálním médiím. Od šestnácti let je zdravý dospívající člověk schopen odpovědně myslet a jednat sám za sebe. Proto i prodej alkoholu a nikotinu zákon omezuje věkovou hranicí a také nabytí řidičského průkazu podléhá minimální věkové hranici osmnácti let.

3. Cílem vzdělávání je člověk svéprávně zacházející s médii; tohoto cíle může být dosaženo jen metodami zaměřenými na zdravý a smysluplný rozvoj dítěte.

Opodstatněným cílem každé moderní pedagogiky je, aby na konci školní docházky děti dospěly pro požadavky života v digitalizovaném světě. To je obecný společenský konsenzus. Je však třeba intenzivně diskutovat o metodických postupech, jimiž lze dosáhnout vzdělávacího cíle „mediální svéprávnosti“. Zohlednění potřeb zdravého tělesného a duševního vývoje dítěte je předpokladem pro svéprávnost člověka, a je proto i předpokladem pro jeho svéprávnost v zacházení s médii.  

4. Odpovědná mediální výchova si všímá i rizik při používání elektronických médií, snaží se je minimalizovat a zároveň se snaží posílit dítě prostřednictvím mediální výchovy natolik, aby dokázalo mít tato rizika pod kontrolou.

Automobilový průmysl představoval pro lidstvo významný pokrok. Dnes jsou však patrné i jeho škodlivé dopady. A přesto automobily ze světa jen tak nezmizí; lidé však nyní velice usilují o to, aby tyto škodlivé vedlejší účinky – nehody a výfukové zplodiny – co nejvíce omezili.

Digitální technologie jsou také velkým pokrokem lidstva. I ony ale mají škodlivé vedlejší účinky, jako například závislost na elektronických médiích. Rizika užívání digitálních médií jsou tím větší, čím je dítě mladší. Obrazová média jsou totiž „požírači času“ a berou dětem důležitý čas pro jejich vlastní aktivity. Tato média redukují u dětí rozvoj jejich dovedností a schopností, které nezbytně potřebují pro život v reálném světě. Je třeba si uvědomit, že obdobně jako nás virtuální svět nikdy nedokáže reálně nasytit, tak ani zdravý tělesný vývoj nelze uskutečnit prostřednictvím obrazových elektronických médií.  

5. Mediální výchova, vycházející z poznatků o vývoji člověka, nejprve posiluje relevantní sociální a intelektuální schopnosti dítěte pomocí skutečných činností (nepřímá mediální výchova) a na nich potom buduje schopnost zdravého zacházení s médii (přímá mediální výchova).

Nepřímou mediální výchovou rozvíjíme důležité lidské schopnosti, jako například soustředěnou pozornost, z nitra motivovanou aktivitu a iniciativu, odpovědnost a disciplinovanost; to jsou základy obecného vzdělávání, při němž se člověk má naučit proměňovat informace v inteligenci, ve vědění v souvislostech. V době častého výskytu digitální kyberšikany je zároveň důležité, aby děti mohly reálně prožívat respekt a pozornost vůči druhému člověku. Nepřímá mediální výchova vytváří a formuje také sociální kompetence, které budou velmi potřebné při soudobé komunikaci prostřednictvím digitálních sociálních sítí.

6. Kurikulum mediální výchovy, které se zaměřuje na vývojové úkoly a pokroky dítěte, klade v mateřské škole a na prvním stupni základní školy hlavní důraz především na reálné primární zkušenosti s ovládáním analogových médií - například písma. A na tomto základu se pak v pozdějších ročnících vybuduje aktivní mediální práce s digitálními přístroji.

Mediální svéprávnost člověka předpokládá, že člověk ovládá „stará“ média, především písmo. Současná diskuze zaměřená na digitální technologie opomíjí, že ovládání těchto „starých“ médií, je bezpodmínečně nutným předpokladem pro svéprávné a odpovědné zacházení s digitálními informačními technologiemi. I dnešní mediální výchova začíná výukou psaní a čtení, protože ovládání psaní je základní dovedností, na níž je postavena mediální svéprávnost.

Analogové postupy byly nahrazeny digitálními. Základní myšlenky starých analogových technologií byly proměněny v digitální. Vyjdeme-li z pochopení analogových technologií, můžeme na jejich základě podrobně objasnit rozšíření a použití digitálních technologií.

Základní myšlenkou pedagogiky vycházející z poznatků vývoje dítěte je, že v nižších třídách jsou děti nejprve seznámeny s analogovými technikami. Od dvanáctého roku života jsou pak prodiskutovány principy fungování informačních technologií. Ty lze žákům nejprve předložit bez nasazení digitálních přístrojů (viz např. Computer Science Unplugged [1]). Hardware a software se ostatně běžně používá při výuce až na střední škole, kdy má žák k dispozici již dostatečné souvislosti z matematiky či fyziky a také vlastní intelektuální předpoklady. Digitální přístroje jsou přitom začleněny do smysluplného pedagogického konceptu. Dospívající mladí lidé by měli mít zejména možnost, aby digitální média využívali aktivně, aby s nimi například sami vytvářeli videa, webové stránky, uveřejňovali online texty nebo vytvořili reportáž pro rádio k nějakému školnímu tématu.

7. V demokratické společnosti je úplnou samozřejmostí, že mateřské školy a základní školy mají co největší možnou svobodu při rozhodování o svém pojetí předškolní a školní výchovy i výuky. A proto je třeba na odpovídající úrovni zajistit, aby tato vzdělávací zařízení – a jejich prostřednictvím také rodičovská veřejnost – měla právo volby i v oblasti mediální výchovy a byla jim ponechána možnost pracovat v prvních letech s analogovými médii.

Než budou veřejné finanční prostředky investovány do digitálních přístrojů, musejí být nejdřív investovány jednak do dobrého vzdělávání učitelů, jednak do škol a školek, jejichž forma by měla odpovídat zdravému vývoji dítěte. Také rodiče a učitelé potřebují kvalitní nabídku dalšího vzdělávání v oblasti mediální kompetence, aby oni sami mohli být příkladnými uživateli digitálních médií. Je zcela absurdní, že školská zařízení nemají k dispozici dostatek financí pro renovaci budov, ale pro vybavení digitálními přístroji jich dostávají víc než dost.  

Praha, 10. května 2018

[1]  Jedná se o materiál pro učitele, jak dětem vysvětlit informatické principy bez nutnosti používání počítače a tím jim přiblížit vybrané pojmy z teoretické informatiky.